Věrovanka přijela zahrát a zazpívat do Senátu PČR

Dnes v Senát Parlamentu ČR kralovala Haná! Na mé pozvání přijela zahrát Věrovanka. At měla velký úspěch! Děkuji všem z kapely za skvělou reprezentaci našeho kraje! Mezi návštěvníky v krásné Valdštejnské zahradě byla i 14 letá slečna s maminkou, kterou jsme měli dlouho na Novorozenecká JIP Olomouc. Narodila se ve 23. týdnu a vážila 650 gramů. A dnes? Sluníčko…

Vzpomínám na 21. srpen 1968

S Vojenským spolkem rehabilitovaných Armády ČR jsme u pamětní desky připomněli invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. S okupací naší země nesouhlasily tisíce důstojníků, kteří nás chtěli bránit a následně byli i s rodinami perzekuováni desítky let. Dnes jich žije 450. Tehdejší plán vedení státu s názvem akce „Norbert“ počítal s brutálním odstraněním jádra Československé armády. Události 21. srpna 1968 a 1969 jsme připomněli i na Horním náměstí. Já jsem srpen 1968 zažil jako šestiletý v Liberci. S bratranci jsme pobíhali po městě, moc si toho nepamatuji, ale střelbu samopalem z věže tanku a paniku v davu si vybavuji moc dobře…A následných dvacet let v sovětskými vojsky znásilněné Olomouci, mě v tom, že okupace byla v pořádku, vůbec neutvrdilo.

‚Vznikne profese, která pomůže rodině.‘ Novela zákona o terapiích pro autisty má odbornou podporu

iRozhlas | 21.8.2019 | Online

Senátoři minulý týden po diskusi poslali do sněmovny návrh na rozšíření terapeutů pro děti s autismem. Novela zákona o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání počítá s tím, že by se seznam rozšířil o terapeuta neurovývojových poruch, který by používal větší škálu terapií. Rodiče autistických dětí by tak při použití těchto metod měli nárok na příspěvky od pojišťoven.

Předkladateli nového zákona jsou místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL+Nestran), spolu se senátorkou Alenou Dernerovou (klub STAN) a senátorem Lumírem Kantorem (KDU-ČSL).

Změnou zákona by vznikla nová profese, tzv. terapeut neurovývojových poruch, se specifickým postgraduálním vzděláním. Na základě vzdělání by terapeuti měli být schopni poskytnout odbornou pomoc rodinám s dětmi s neurovývojovými poruchami. Měli by mít přehled o jednotlivých terapiích a být schopni tyto informace předávat dál při vedení rodin.

I když je novela zákona spojována především s dětmi s Poruchou autistického spektra, týká se všech s neurovývojovými poruchami. Tedy i dětí, které mají opožděný vývoj řeči, úzkostné poruchy, ADHD a další vývojové poruchy.

Zákon má podporu hned několika odborných organizací. Jak uvedly Lidové noviny, se zákonem nesouhlasí někteří rodiče dětí s poruchou autistického spektra.

Dopis senátorům poslala třeba Alexandra Hroncová, matka čtyřletého Prokopa s diagnózou dětský autismus. „Zákon je postaven tak, aby kromě vědecky ověřených terapií měli pedopsychiatři možnost předepisovat i terapie, jejichž účinnost není vědecky ověřena, což považuji za jeden z nejnebezpečnějších bodů novely,“ tvrdí.

Takový názor zpochybňuje například psycholožka Kateřina Thorová, zakladatelka Národního ústavu pro autismus (NAUTIS) a metodická ředitelka této soukromé organizace. Thorová zdůrazňuje, že zákon rozhodně není nijak namířen proti ABA terapii (více o principu terapie v boxu).

„Mluvila jsem s navrhovateli zákona a jde spíš o to, aby byl zákon v rozšířenější formě. ABA terapii to nijak ohrozit nemůže. Ba právě naopak. Bude jedním z přístupů, který by neuroterapeuti měli znát a měli by ho dál doporučovat. Ale jen u klientů, u kterých je to vhodné. A v tom rodiče potřebují poradit. Myslím si, že tato profese by to mohla dokázat,“ vysvětluje Thorová pro iROZHLAS.cz.

„Vznikne profese, která podobně jako už třeba existuje fyzioterapeut, provede rodinu tím začátkem. Pomůže jim zorientovat se v dané problematice. Nabídne jim okamžitou pomoc,“ dodává.

Psycholožka si od novely také slibuje větší počet odborníků, kterých je v současnosti nedostatek. Po schválení zákona by totiž měl vzniknout nový studijní obor, ve kterém by se budoucí terapeuti mohli vzdělávat. Existovalo by tak větší množství možností, jak šířit osvědčené a efektivní metody.

„Nemáme kam posílat děti, které mají autismus, které mají ADHD, aby se o ně postaral v rámci intervence odborník. Je tady raná péče, sociální služby, sociální pedagogové a logopedi. Ale žádná profese není schopna dítěti uceleně poskytnout terapeutickou intervenci,“ říká Thorová.

Stížnost rodičů tak podle ní nedává smysl. „Když se podíváme mezi poslance, tak David Kasal (ANO) je zároveň zakladatel společnosti pro ABA. On má velký zájem, aby ABA byla jediným směrem, který tu bude prosazovaný. Ale z hlediska komplexní péče to smysl nedává.“

Zdůrazňuje, že ABA nefunguje na všechny. Právě proto je důležité, aby rodiče měli možnost si zvolit z větší škály metod.

Možnost rozšíření terapií vítají i další oslovení čeští odborníci.

„Jako členka vládního výboru pro řešení této problematiky jsem od počátku upozorňovala, že nelze preferovat jednu terapeutickou metodu a jednu diagnózu a způsobit tak rozdílný přístup pacientů k terapii a případně i hrazené péči,“ píše v prohlášení za Odbornou společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti JEP doktorka Alena Šebková.

„Novela zásadně narovnává odborné požadavky pro neurobehaviorálního terapeuta s jinými nelékařskými rehabilitačními odbornostmi ve zdravotnictví,“ dodává ve svém souhlasu s novelou zákona Výbor sekce Dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Návrh kromě již zmiňovaných organizací podporuje i Asociace klinických psychologů ČR a Ústav speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.