V reakci na události posledních dnů jsem dostal mnoho pěkných komentářů a emailů. Děkuji za ně všem. Jsou pro mě i naše oddělení Novorozenecká JIP Olomouc velmi posilující.

Byl mezi nimi i příběh paní Lenky, který je pro mě mimořádný v tom, že se odehrál na našem oddělení v době, kdy jsem ještě studoval. Napsala mi:

„Vážený pane doktore,chci Vám moc poděkovat za Vaši reakci na výroky pana exposlance na konto nedonošených dětí. Jsem ráda, že dnes je možnost takovým lidem jasně vzkázat, že jejich vyjádření není správné a za mě, jejich smýšlení je hlavně výpovědí o nich samotných.Máte pravdu, že minulý režim v tomto byl mnoho podobný a já jsme toho důkazem, kdy nade mnou také byl vyřčen ortel zbytečnosti a marnosti. V 83 jsem se narodila v nedokončeném 26 týdnu, kdy v okresní nemocnici Vsetín pan primář tehdy řekl, kdo zaplatí sanitku ( do OL) když po cestě zemřu. No zřejmě jsem to nehodlala vzdát a silně podchlazenou mě pak předali po několika dnech převezli na specializované pracoviště. Po návratu domů jsem byla ve sledování jisté soudružky, která podobně, jasně řekla, že budu přítěž pro socialistické zřízení. No tu radost jsem ji neudělala:-) Jsem šťastná manželka a matka dvou dětí, s vystudovanou VŠ a jelikož působím v pomáhajících profesích, věřím, že této společnost se snažím být přínosem. Děkuji za Vaši práci. Lenka Vráželová“